Mezi lidmi panuje v současné době napětí, nespokojenost a vzájemné vztahy jsou narušené. Myslím si, že ani doba blížících se vánočních svátků nic na dané situaci výrazně nezmění. Přesto si přeji, abychom alespoň v kruhu svých nejbližších nalezli na pár okamžiků, dnů skutečnou pohodu,klid a mír.
Jenže nic netrvá věčně a my se vrátíme do společenské reality dnešních dnů. Kladu si poslední dobou otázky typu, proč je mezi lidmi tak nebývalá nespokojenost, proč se lidé k sobě chovají tak jak se chovají a kdo je tím vinen ? Samozřejmě si kladu následně i otázku jak změnit celkovou situaci, která dnes u nás evidentně trvá a evidentně není růžová.
Samozřejmě si současně uvědomuji, že nikdy asi nenastane stav úplné spokojenosti, lásky a tolerance všech členů komunity nazvané Česká republika.
Ale samozřejmě si přeji, abychom žili v lepším světě, a tím nemám rozhodně na mysli majetkový blahobyt.
Člověk si především přeje, aby mu vydrželo zdraví jeho a blízkých a aby se měl relativně dobře. To znamená, aby si mohl trochu užívat radostí života, být zabezpečený na pár měsíců života dopředu neřku-li na pár let, aby mohl vychovávat v klidu děti apod.

Dovolte mi technickou poznámku. Nemyslím si, že jsem pesimista ale naopak se snažím dívat na život "normálně" a dle mého názoru jsem spíše pragmaticky romantický optimista.

Také si myslím , že ne všichni s tím, co jsem dosud uvedl, budou souhlasit. Nikomu mé názory nevnucuji, jsem si vědom toho, že když je mnoha lidem nedobře, najdou se i tací ,kteří jsou se stavem společnosti naprosto spokojeni. Nekritizuji je a vím, že spokojených lidí je také dost. Od těch, kteří oplývají majetkovými hodnotami až po ty ,kteří nemají zhola nic ale mají své nejbližší a mají se rádi a na svět kolem nás se moc nesoustřeďují a to jim ke štěstí i spokojenosti stačí. Každý jsme zkrátka jiný, někdo vnímá realitu až moc, někdo dosud nevlastní ani mobil ani televizor.

Jelikož se zajímám o veřejné věci (nezlobte se nemohu napsat v současné době věci veřejné , byť s malým v, aby nedošlo k nějaké asociaci) tak mi nedá pokoj jedna myšlenka resp. jeden pocit.

Tak nějak cítím, že se z nás snaží někdo udělat , slušně řečeno ,pouhé poslušné pasivní diváky dění kolem nás probíhajícího.

Jinými slovy napsáno, mám pocit, že někomu stačí abychom byli ukáznění a hodní občané, jakási masa lidí, která by měla držet krok a ... A hlavně abychom o věcech a dění kolem nás moc nevykřikovali.

Ano, hovořím o politicích a především parlamentních politických stranách.
Namísto , aby nás přesvědčovali, že si zaslouží důvěru, že právě je jsem zvolili, činí většinou opak. A když uvádím , že se jedná o parlamentní strany, mám samozřejmě na mysli ty, které ač se staví do role koalice a opozice, v podstatě již delší dobu spolupracují a je to z jejich strany jedna velká hra na nás občany. Na úrovni nejvyšší se rozdělují posty na ministerstvech a není to pro občana tak přehledné jako o úroveň níže, počínaje kraji. Zde je již jednoznačně v mnoha krajích deklarována jejich spolupráce v oficiálních koalicích ČSSD -ODS. Ono by v podstatě o nic zakázaného a nedemokratického nešlo , kdyby nešlo o nás, o občany.

To, co se dnes děje na úseku korupce je skutečně šílené. Nepřipojit se k vlastním nárokům, ještě po předložení švýcarskými vyšetřujícími orgány doslova jak na talíři, aby nám byly vráceny naše miliardy, peníze které nám patří, o čemž nakonec stejně musí rozhodnout příslušný soud, s odůvodněním, že v podstatě nevíme proč když neznáme důvod, jinými slovy dle pana ministra, když ještě nevíme, zda je či není noha skutečně zlomená, je prohlášení svědčící spíš o snaze neobjasnit čili zatajit skutečné informace dnes již alespoň v obžalobě Švýcarské konfederace naprosto známé a tyto zveřejnit. A svědčí to také o naprostém pohrdání intelektuální úrovni českého člověka.

I to je jeden z projevů arogance a neslušného chování politiků vůči nám, občanům...
O aroganci moci se dnes již ani nepíše. Stala se normou chování politiků. Kořeny tohoto nedobrého stavu se dají dohledat u jednotlivců, politiků, kteří nastavili skutečně vysokou laťku neslušnosti a neserioznosti. Nemíním je jmenovat, byla bych celá řádka, cítili by se dotčeni.

I v těchto politických stranách se přesto najde řada slušných lidí, ale nevěřím že díky nim dojde k zásadním změnám k lepšímu.

Ovládají-li dnes určité okruhy lidí ekonomiku a politiku v naší zemi, je asi zapotřebí hledat jiné řešení.

Občané mohou zakládat nejrůznější hnutí , dnes zcela jasného politického obsahu, mohou veřejně vystupovat a kritizovat, nemám na mysli pomlouvat a bezdůvodně napadat. Ale to nestačí.

My skutečně nechce, aby zůstaly nepotrestány zcela očividné krádeže státního majetku za bílého dne, abychom se dozvídali, že nejvyšší státní zástupci se mění dle momentální politické strategie mocných. To nesvědčí o zdravém prostředí právě pro vyšetřování těch nejznámějších kauz jako je MUS, OKD a další. Je to jednoznačný signál, že zde cosi není v pořádku.

Cestou ke změnám jsou svobodné demokratické volby na všech úrovních. Je to jedna ze základních našich možností ,jak mohou občané ovlivnit dění v našem státě a tím i vlastní život.

Umíte si modelově představit, že politické strany ,které se domnívají, že jejich pozice jsou neotřesitelné a křesla v Parlamentu ČR jsou navždy pronajaté již od devadesátých let, tak zapomínají, že pronájem není vlastnictví. Nepatří jim ani ty posty, které zastávají ale nevlastní ani tuto republiku.

Bylo by na místě se zamyslet, zda akci Vyměňte politiky nezaměnit za akci Vyměňte politické strany. Občané by měli přemýšlet, zda po dvaceti letech není čas na změnu, měli by přemýšlet , zda ti, kdo byli v roce 1989 nejaktivnější a jsou dnes stále na pozicích, byli skutečně ti správní a jediní resp.jedineční. A mám za to, že spousta našich občanů tak dnes již přemýšlí. Nemyslím si , že totální výměna politických stran jejich nezvolením je lékem na všeobecně špatný stav společnosti. Ale je to rozhodně šance na nápravu , šance rozbít nové staré struktury, vazby mezi jednotlivci na ministerstvech a v nejrůznějších státních orgánech, kde tyto strany dosadili své věrné. Je to i jedno z řešení jak řešit korupci, narušit výše uvedeným jednáním nás voličů korupční prostředí. Jak tím odstranit např. pochybnosti o čistotě přidělování státních zakázek.

Proto přemýšlejme, zda nebude naznačená možnost do určité míry pozitivním řešením, jak zlepšit celkové klima ve společnosti ?
Nestačí prosté kosmetické úpravy , za které považuji mimo jiné výměnu několika politiků. K čemu to nakonec v důsledku vedlo ? Nedošlo ke zvolení některých skutečně již dlouhodobě neoblíbených politiků. Přestali mít vliv na dění ve svých stranách a nehrají svou hru nadále zezadu, nenašli se pro ně posty ve státní správě? Ostatně někteří z nich sami potvrzují jak je jim nyní dobře a v podstatě potvrzují uvedené.

Výměnou politických stran dosud parlamentních za strany jiné, dnes neparlamentní či nově vzniklé, je cestou a možná i řešením.
Pozor nemám rád slovo velké a malé strany. Je to rozlišení sice zažité z minulosti ale takové porovnání nepatří do politického hodnocení stran ale je na místě v úplně jiné oblasti lidského života. Ostatně kolik skutečných a pracujících členů v politických stranách je a kolik z nich se aktivně zapojuje do činnosti, toť otázka.

Musím na závěr konstatovat, že výše uvedená myšlenka , jak způsobit průvan v české politice se mi osobně líbí. Ne , nehrozí žádná revoluce ani nepořádek či chaos, ohroženi se musí cítit ti, co špatně dělají svou práci a kteří si navíc mysleli , že mají v této oblasti definitivu. Nechci , aby nás rozdávali a prodávali na neznámá konta neznámých firem.

Jak se o politice obecně říká, že je to běh na dlouhou trať, tak existují i ze života jiná rčení - nic netrvá věčně a změna je život ! Jestliže se chceme míti lépe v naší krásné vlasti, něco pro to udělejme !